Rakety, adrenalin a výzvy: Příběh prezidenta Czech Rocket Society a jeho cesty ke hvězdám!

S Vojtěch Filipi,  jsme si povídali o tom, co ho na vesmíru a raketách tak přitahuje a jaké je vedení spolku na dálku, když se počet členů neustále zvyšuje.

Co vás na vesmíru a raketách tak přitahuje a kdy váš zájem začal? A proč zrovna kosmický výzkum a vývoj?

Vesmír, tak jak pro většinu z nás, byl pro mě fascinující a inspirující už od dětství. Postupem času mě ale začalo více bavit inženýrství než samotné zkoumání vesmíru, jako například astronomie. Proto jsem se více začal zajímat o to, jak se do vesmíru dostáváme, co tam děláme a co z toho máme.

Nejvíce mě přitahují samotné rakety. Tyto obří kolosy jsou čistá, divoká síla, spoutaná v motorech a nádržích, kterou se člověk naučil ovládat. Bohužel se ale občas stane katastrofa. Pamatuji si, jak jsem jako malý sledoval dokument o raketoplánu Discovery a nemohl jsem uvěřit, že kus izolační pěny uvolněný při startu, mohl udělat díru do tepelného pláště rakety a způsobit tak zkázu celé mise.

Jaká byla vaše cesta k CRS? Jak CRS vzniklo?

CRS vzniklo během COVIDové doby na jaře roku 2021, kdy si dva čeští studenti studující v zahraničí řekli, že by byli rádi, kdyby v Čechách byl studentský raketový spolek, který tu dosud chyběl.

Spolek vznikl na zelené louce, protože žádný takový spolek nemá v Čechách obdoby. Přesto se nám podařilo vybudovat spolek s téměř 100 členy napříč českými i zahraničními univerzitami, a přitom neustále růst.

Co pro vás znamená být součástí takového spolku?

Být ve spolku pro mě znamená čest i povinnost. V rodině a v partě přátel jsem si vysloužil prosté označení “rakeťák”, což se mi osobně líbí, protože to vystihuje něco, co dělám rád. Na druhou stranu řídím různorodou skupinu s desítkami lidí, roztříštěnou po celé republice a zahraničí, s nemalým rozpočtem a se závazky vůči partnerům a sponzorům. Myslím si ale, že jsem se ve spolku naučil spoustě dovednostem a nabral mnoho zkušeností, které v budoucnu využiji.

Stále ještě studujete, a to v zahraničí v Bathu, jak se dá skloubit prezidentství Czech Rocket Society a studium? Obojí určitě vyžaduje spoustu času. Jaké jsou největší výzvy?

Pokud se člověk snaží a obětuje tomu ten čas a úsilí, tak se to dá zvládnout. Jak jsem říkal, jsme český raketový spolek, takže máme členy i zázemí na různých místech. Dále i většina meetingů probíhá online, takže v tomto ohledu není rozdíl, jestli jsem v zahraničí nebo doma. Také vzhledem k povaze raket nestartujeme každý týden a starty jsou naplánované dlouho dopředu, tudíž když můžu, na start dorazím. Naopak když se musí něco narychlo řešit a nejlépe osobně, tak je nás ve Správní radě celkem 5 a všichni máme stejné kompetence, tudíž mě v Čechách může zastoupit někdo z kolegů.

Jak se dynamicky rozvíjíme, tak se výzvy každoročně mění. Po té technické stránce je to tento rok dokončit již zmiňovaný motor na kapalná paliva StarFox, kde došlo ke zdržení při vývoji. Po té organizační je to udržet lidi zapálené do projektů i v době, kdy se život po COVID-19 vrátil do “normálu”.

Co nejzajímavějšího jste kdy zažil ve spojení s vesmírem a Czech Rocket Society?

Pro mě nejzajímavější je to, že vůbec existujeme a že dokážeme úspěšně odpalovat naše projekty. Snahy založit raketový tým nebo spolek v Čechách už byly dávno před námi, dokonce se rýsoval i univerzitní obor a tým, ale vždy z toho sešlo. Nám se to nakonec povedlo. Začalo to náhodnou skupinkou raketových nadšenců, která se poprvé naživo viděla až 3 měsíce po společné online práci na Stopařovi. Po úspěšném prvním oficiálním letu jsme se dost rozrostli a vše nabralo vážnější tvář. Dostali jsme první kontrakt – dodat raketu pro vynesení CanSatů – který jsme splnili. Toto byl asi nejlepší projekt, kterého jsem byl kdy součástí. Ve stejném roce jsme uspořádali náš první ročník Czech Rocket Challenge, kam se přihlásilo téměř 80 týmů, což je zkrátka neuvěřitelné. V posledním roce jsme pracovali na nejsilnějším motoru s tahem 3kN, co kdy byl a zatím bude v ČR postaven. Tak se nám snad podaří i tento kousek.


Jakého největšího úspěchu se vám v loňském (2023) roce podařilo se spolkem dosáhnout?

Úspěšný ročník Czech Rocket Challenge 2023, který se účastníkům podle zpětné vazby líbil a kde jsme měli i vzácného hosta – záložního astronauta ESA Aleše Svobodu.

A jaký naopak neúspěch vám zkřížil cesty?

Tvrdě jsme poznali, že Spolek je zájmová činnost, jsme stále všichni jen studenti, a tak starší členové odcházejí, ale zároveň noví přicházejí. To nám způsobilo určité překážky při výrobě rakety a organizaci startu. Letos se snad již situace stabilizovala.

Jaké jsou vaše, jakožto prezidenta CRS, cíle, kterých chcete se spolkem dosáhnout
(ať už v horizontu 5, 10 let)?

Cíl, který jsme si vytyčili už při založení spolku je účast na evropské soutěži EuRoC v té nejtěžší kategorii, což je právě kategorie motorů na kapalné látky. O toto nadále usilujeme a snad se to v nejbližších letech povede. Zároveň spolek není jen o jednom projektu, takže bychom rádi ještě rozšířili naše působení do dalších oblastí jako je například pokročilá živá telekomunikace mezi raketou a řídicím stanovištěm nebo nový typ motorů na tuhá paliva. Dalším cílem je také etablování Spolku mezi studenty. Zakládající členové už pomalu stárnou, tak je důležité nabírat nováčky a vychovávat nové členy. Počet členů nám nemusí růst do nekonečna, hlavní je abychom nadále doručovali kvalitní výsledky naší práce.

Jak byste popsal uplynulý rok v Czech Rocket Society?

Přerod. I když to byl ve výsledku úspěšný rok, tak jsme narazili na řadu problémů, které nás uvedly do reálného světa raketové vědy. Nepodařilo se nám například implementovat vylepšení na raketu Sherpa, které jsme chtěli, a dokonce jsme měli i jedno tvrdé přistání, každopádně CanSaty byly všechny vypuštěny, tudíž mise byla ve finále úspěšná. Také se nám zdržel projekt StarFox, který nám ukázal složitost a komplexnost podobných projektů.

Na druhou stranu se nám povedlo založit nový spolkový orgán – Bezpečnostní Organizace Spolku (BOS), který se stará o minimalizaci rizik spojených s výrobou a starty raket, a tím zvyšuje jejich bezpečnost a spolehlivost. Součinnost BOS a projektu jsme si již otestovali na zkušebním letu v listopadu 2023 a odpal dopadl úspěšně. Figurky Pat & Mat, které byly na palubě jako náklad by souhlasily.

Jaké jsou cíle Czech Rocket Society pro rok 2024?

Cílem pro tento rok je dále zahrnout BOSku do každého projektu a startu, který děláme. Letos pořádáme čtvrtý ročník soutěže Czech Rocket Challenge, na který se můžete těšit v červenci tohoto roku. Soutěž prochází značnou reorganizací, pro týmy budou připraveny nové výzvy, nové bodování i ceny.

Určitě bychom rádi tento rok zažehli již zmiňovaný motor StarFox. Po něm se začne připravovat již letově optimalizovaná verze motoru, která se umístí do rakety. V neposlední řadě je to dokončení velkého upgradu na raketě Sherpa, zejména pak celý nový mechanismus vypouštění CanSatů, vypouštění padáku, nový letový software a živý přenos dat a videa z rakety.